zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Biomasa hledá cestu, jak nebýt mezi obnovitelnými zdroji energie Popelkou

26.02.2021
Energie
Bioplynové stanice
Biomasa hledá cestu, jak nebýt mezi obnovitelnými zdroji energie Popelkou

Nejznámějšími a dnes i nejvýznamnějšími obnovitelnými zdroji energie (OZE) jsou ty, které využívají energii slunečního záření, větru a vody. Mezi OZE ale patří také elektrárny pracující na bioenergetickém principu, tedy zdroje spalující rostlinnou hmotu nebo plynná i tekutá biopaliva. V roce 2019 dosáhl instalovaný výkon těchto zdrojů 124 GW a růst oboru pokračoval i vloni.

V prosinci 2020 byly na jihovýchodě Číny spuštěny bloky 3 a 4 elektrárny Xinfeng Biomass Power Generation, která se tak stala největším zdrojem zpracovávajícím biomasu v Asii s celkovou roční výrobou až 1,38 TWh. Čína se tak zařadila vedle USA do čela světového žebříčku ve výrobě elektřiny z biomasy. Obě země z ní produkují zhruba 67 TWh.

V Evropě rostl v loňském roce podíl biomasy na energetickém mixu zejména v Británii. Přestože výroba elektřiny na ostrovech v roce 2020 meziročně poklesla o 5,7 %, výroba z biomasy poskočila nahoru o 8,3 % na celkových 19,45 TWh. Británie a Německo jsou na předních evropských místech také v celkovém instalovaném výkonu elektráren na biopaliva.

Velké projekty na využití biomasy mají rovněž Finsko, Irsko, Španělsko, Nizozemsko a postupně se přidávají další země. Ve Španělsku představovala biomasa v roce 2019 s celkovou instalovanou kapacitou 10,5 GW energetický zdroj pro 12 % všech systémů vytápění v zemi a vloni vzrostla na asi 13 GW. Jedna z větších investic v segmentu obnovitelných zdrojů byla kompletně dokončena letos v polovině ledna v Chorvatsku. Kogenerační elektrárna na biomasu o výkonu 5 MW v chorvatské obci Slatina zahájila částečný provozu už v roce 2019. Ročně je schopná vyrobit 40 GWh elektřiny, což stačí pro napájení 500 domácností. Elektrárna rovněž dodává teplo několika místním průmyslovým podnikům.

Podobné množství proudu vyrobí ročně i Energetické centrum Jindřichův Hradec, které rozvíjí technologie výroby elektřiny z dřevního odpadu už téměř sedmdesát let. V roce 2009 se stalo součástí energetické skupiny ČEZ a dnes vyrábí elektřinu hlavně spalováním slámy. Celkově vyrábí Česká republika v bioenergetickém sektoru zhruba 850 GWh ročně.

Nejrychleji rostoucím sektorem biomasy ve světě je výroba dřevěných pelet. V roce 2019 byla velikost globálního trhu s dřevěnými peletami na úrovni 8,88 miliardy USD. Podle pravidelné zprávy Global Bioenergy Statistics zveřejněné v prosinci 2020 bylo v roce 2019 celosvětově vyrobeno téměř 40 milionů tun dřevěných pelet a 53 milionů tun dřevěného uhlí využitých především pro vytápění a vaření. Téměř polovinu globálního trhu s dřevěnými peletami představuje topení v domácnostech, zhruba třetinu výroba elektřiny v elektrárnách, následuje komerční vytápění a kombinované vytápění. Bioenergie je tak největším globálním obnovitelným zdrojem tepla s podílem více než 95 %. Bioenergetický průmysl je také významným zaměstnavatelem. Celosvětově v oboru pracuje zhruba 3,6 milionu zaměstnanců. V Evropě dává práci více než 700 tisícům lidí, což je největší podíl v oblasti obnovitelných zdrojů.

Bioenergetika má samozřejmě, stejně jako všechny ostatní energetické zdroje, také své slabiny. Rostlinná biomasa, zejména rychle rostoucí dřeviny určené k energetickému využití, je uhlíkově neutrální, protože při jejím spalování se uvolňuje stejné množství CO2, jaké rostlina během růstu absorbovala. Je prakticky celosvětově dostupná, je celkově levnější než fosilní paliva a po jejím energetickém využití zbývá o 60 až 90 % méně odpadu. Na druhé straně ale není energeticky tak účinná jako fosilní paliva a používání živočišného a lidského odpadu k výrobě bioplynu zvyšuje množství metanu, který je pro atmosféru ještě nebezpečnější než CO2. Bezhlavá těžba dřeva pro energetické využití vede k odlesňování, pěstování vhodných dřevin navíc vyžaduje velké plochy půdy. Zpracování biomasy v místě jejího vzniku je často komplikované, takže vznikají velké náklady na dopravu se všemi negativními dopady na životní prostředí. Přesto bioenergetika v poslední době zaznamenává celosvětový růst a podle studie Princeton University publikované v prosinci 2020 by se vedle jaderné energetiky dokonce prý mohla stát další přechodovou technologií na cestě k bezemisní energetice.

Zdroj: Hejl Servis

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí