zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Hrozí zrušení žlutých popelnic v obcích a městech? Poslanci budou rozhodovat o senátním posunu účinnosti zákonů

27.11.2020
Odpady
Legislativa
Urbánní ekologie
Hrozí zrušení žlutých popelnic v obcích a městech? Poslanci budou rozhodovat o senátním posunu účinnosti zákonů

Pokud poslanci v příštím týdnu odmítnou Senátem prosazenou potřebu posunu účinnosti nové odpadové legislativy, pak v obcích a městech hrozí zrušení nebo výrazné omezení svozu žlutých popelnic, tedy separovaných plastů.

Stručné shrnutí problému

Problém vyvolalo nové ustanovení zákona o odpadech (§ 36 odst. 5), které s okamžitou účinností znemožňuje některé z dosavadních možností, jak nakládat s určitými frakcemi z třídění plastů. V ČR však nejsou náhradní technologie, kam by mohly být od ledna příštího roku, tedy již za 35 dní, přesunuty tyto ,,výměty" z třídění plastů. Firmy obcí a měst i firmy privátní dlouhodobě předávají do recyklace uplatnitelnou část separovaných plastů. Pokud nově nebudou moci ze dne na den uplatnit ostatní v recyklaci nevyužitelné frakce kdekoli na trhu, či do jiných technologií, pak budou muset zastavit nebo adekvátně omezit samotný proces třídění. Z velké části obcí pak mohou zmizet žluté kontejnery a může zde skončit potřebná separace plastů.

Firmy zvažují zhruba tři krizové scénáře. Všechny tři však mají značné negativní dopady buď na rozpočty obcí, nebo na samotné třídění a recyklaci plastů z obcí. Obcím nicméně nový zákon pod hrozbou sankce přináší nově povinnost dosahovat vysokých stupňů třídění. V obcích proto hrozí buď odklon od třídění plastů a tedy neplnění povinností nebo zásadní zdražení svozu separovaných plastových odpadů. Tak přísné nastavení, které má od ledna stanovovat zákon z dílny MŽP, přitom nepožaduje žádná část evropské legislativy.

Senát množství hrozících rizik nové vládní legislativy pojmenoval a velkou většinou hlasů se shodl na zřejmé potřebě odložení účinnosti nové odpadové legislativy o rok, tedy od 1.1.2022. Ty nejvážnější chyby a nejasnosti v nastavení nového zákona, které mohou zásadně dopadat do aktuálně značně zatížených rozpočtů obcí a měst, je nutné vyřešit. MŽP zatím nedalo k dispozici ani potřebné vyhlášky. Původní znění zákona má přitom nabýt účinnosti už za 35 dnů, tedy od nového roku. Možnou blízkou krizi v nakládání s odpady v obcích tak mají v nyní v rukou poslanci. Vyslyší poslanci varování Senátu, obcí a jejich obecních svazů, profesních svazů a řady odborníků, nebo potvrdí původní problematické znění a účinnost tzv. ,,za každou cenu" od 1. ledna?

Podrobnější analýza

Dne 12. listopadu projednal Senát balík nové odpadové legislativy. Už v senátních výborech se jasně ukázalo, že v zákonech je řada problémů, které je třeba ještě vyřešit. Velká část z nich se týká obcí a měst. Senát v komunikaci se zástupci obecních svazů (SMO ČR, SMS ČR, SPOV ČR) danou agendu a aktuální problémy projednal a velkou většinou hlasů následně na plénu odhlasoval jednoznačnou potřebu posunu účinnosti nové odpadové legislativy o rok, tedy k 1.1.2022. Důvodů k tomuto nezbytnému posunu byla v rámci diskuze v Senátu řečena široká řada.

Jednou ze zásadních a zároveň velmi problémových věcí, která může platit už od 1. ledna, tedy doslova za pár dnů, je riziko značného omezení svozu a zpracování obsahu žlutých popelnic, tedy plastů. K tomu mohou být svozové firmy donuceny zněním § 36 odst. 5 nového zákona o odpadech. Dlouhodobě se ze žlutých popelnic z obcí a měst daří do recyklace uplatňovat zejména PET, tvrdé plasty známé také pod pojmem ,,drogerie" a fólie. To může být cca 30 - 35 % ze svezeného obsahu. Ostatní frakce, o které není na trhu recyklace zájem, se však musí také nějak vyřešit. Plastové frakce aktuálně neuplatnitelné do recyklace, klasicky směřovaly buď do paliv z odpadů, do energetického využití, nebo na skládky. Proces třídění a využití plastů tak mohl probíhat, protože bylo možné nějakým způsobem kontinuálně uplatnit veškeré frakce z třídění. Třídící linky nebyly na výstupu zahlceny produkty, které by neměly vůbec žádnou možnost odbytu.


Úzké hrdlo lahve

To však s účinností nového zákona již možné nebude. Třídící linky budou stále moci uplatnit PET, drogerii a fólie. Co ale s ostatními plasty? Stávající kapacity energetického využití v ČR nejsou schopny pojmout ostatní frakce z třídění. Na skládky hned s účinností nového zákona, tedy za 35 dnů, nebude moci být uloženo prakticky nic z procesu třídění plastů. Prioritou podle EU má být recyklace, ale nová česká odpadová legislativa zatím nijak nemotivuje firmy k přípravě recyklačních kapacit. Ty se proto v ČR ani s novým zákonem zatím prakticky nepřipravují. Pokud rezignujeme na recyklaci, máme tu dále možnost energetického využití, ano. Energetické kapacity se sice s novým zákonem a jeho nastavením připravují ve velkém, ale jejich příprava vyžaduje několik let. Je jasné, že aktuálně není možné přesměrovat odpady ani sem. I tyto kapacity budou postaveny až několik let po účinnosti nového zákona. Zákon však přináší popsaný problém okamžitě. Pokud třídící linky nebudou moci s účinností nového zákona odbytovat všechny své výstupy, pak budou moci od obcí přijímat jen plasty obsahující výhradně zaručeně odbytovatelné složky, nebo nebudou moci pokračovat v provozu. Na vážnosti problému se shodují všechny klíčové profesní organizace, tedy Spolek veřejně prospěšných služeb, Sdružení komunálních služeb i Česká asociace odpadového hospodářství.


O jaké odpady vlastně jde a proč je nemohou jednoduše spolknout třeba stávající spalovny?

Česká asociace odpadového hospodářství ihned po třetím čtení ve Sněmovně na problém písemně upozornila MŽP svým dopisem (celý dopis adresovaný na MŽP zde). V dopise asociace podrobně identifikovala typy odpadů, kterých se daný problém týká nejvíce.

Velmi zjednodušeně řečeno se jedná o plastové odpady neuplatnitelné na trhu recyklace, s výhřevností zpravidla mezi 16 - 30 Mj/kg. Spalovny na směsný odpad jsou konstruovány na výhřevnost 8 - 12 Mj/kg. Proto tyto odpady většinově odmítají a nemají o ně zájem. Dále se jedná o plastové odpady s obsahem PVC, které nejsou vhodné ani pro energetické využití, a to s ohledem na obsah chloru, ani pro recyklaci. Dále to jsou odpady, které by sice možná splňovaly parametry vyhlášky o jejich nevyužitelnosti, ale jejich výhřevnost v sušině mají vyšší než 6,5 Mj/kg, tedy nový limit v zákoně (který evropská legislativa vůbec nezná). Vyšší výhřevnost v sušině mají prakticky všechny plasty. Takže český zákon se tak trochu točí kvůli oné výhřevnosti v kruhu a nedává reálnou možnost, jak s řadou frakcí od ledna nakládat. Jak už bylo uvedeno, tyto odpady nyní tvoří celkem cca 65 - 70 % stávajícího obsahu žlutých kontejnerů.


V ČR reálně nejsou kapacity na okamžitý odklon plastových odpadů z třídění komunálních odpadů

Je zřejmé, proč tyto odpady nelze přesunout do spaloven na směsný odpad, které o ně navíc nestojí. Mají k tomu své objektivní důvody, zejména technologické. Kapacity cementáren jsou dlouhodobě zasmluvněny, a proto ani zde není prostor pro využití tak velkého množství plastových odpadů. Multipalivové kotle na paliva z odpadů, které společnost Veolia připravuje na Moravě, jsou sice technologicky velmi dobrým řešením, ale ani tyto kotle nebudou k dispozici v lednu 2021 a zřejmě ani v lednu 2022. To ale pořád hovoříme o energetických projektech, kde mohou tyto cenné suroviny skončit. Kde jsou ale tolik potřebné kapacity na recyklaci, aby onoho výmětu z třídění plastů bylo celkově méně a větší množství se uplatnilo do recyklace samotné? Ani recyklační technologie tu nebudou v lednu 2021 a nebudou tu ani v lednu 2023. Investoři je s ohledem na znění nového zákona prakticky nepřipravují, natož v potřebném množství. Má se tedy snad tento odpad z třídiček vozit od ledna 2021 za hranice? Bylo by to environmentálně více příznivé? Asi ne, a navíc, cena by pravděpodobně byla taková, že by si to zdejší původci nemohli dovolit. Ale zákon je zákon a účinnost daného opatření z dílny MŽP se blíží.


Co může popsaná situace vyvolat v praxi odpadového hospodářství v obcích a městech?

Pokud sněmovna nepodpoří návrh Senátu na posun účinnosti nové odpadové legislativy, pak shora popsaný problém bude v obcích a městech aktuální již za 35 dnů, tedy na začátku ledna. Pár firem jistě dokázalo nějaké drobné kapacity, kam přesunout alespoň část výmětu z třídění plastů, narychlo zasmluvnit. Ostatní firmy, které provozují svoz a třídění plastů a kapacity na výmět nemají, mohou přistoupit většinově zhruba ke třem základním scénářům. Všechny jsou nyní živě diskutovány.


Tři krizové scénáře

První scénář hovoří o tom, že na žluté popelnice v obcích bude vylepena nálepka ,,jen na PET lahve". Ostatní plasty tedy budou občané nuceni dávat do černé popelnice. To je ale řešení problematické hned z několika pohledů. Řada občanů bude do žluté popelnice stejně dávat to, co doposud a třídička tak stejně bude muset řešit problém, kam s výměty. Na druhou stranu bude narůstat množství směsného odpadu, čímž se budeme vzdalovat od plnění cílů EU a obce se budou vzdalovat také od plnění nových cílů třídění v zákoně. To je neudržitelné a pro obce to znamená vysoké budoucí náklady. Neplněny budou rovněž recyklační obalové cíle, tedy cíle autorizované obalové společnosti (EKOKOM). Za třetí, občané budou oprávněně hlasitě křičet, že chtějí třídit všechny plasty, tak jako doposud (více než 20 let), což bude rovněž dělat problém v obcích. Tato cesta tedy není úplně reálná.

Byť se to ještě nedávno nejevilo jako možné, budou firmy chybným zněním nového zákona zřejmě donuceny k realizaci druhého scénáře. Druhý scénář je o tom, že firmy budou pravděpodobně muset obcím vypovědět smlouvy na svoz žlutých kontejnerů. To má samozřejmě opět řadu proti. Všechny plasty by končily ve směsném odpadu. Občané by ještě hlasitěji křičeli, že chtějí zpět třídění plastů. I v tomto scénáři bychom se zásadně vzdalovali od plnění cílů EU i cílů AOS a obcím by se ještě více prohluboval problém s cíli třídění do budoucna. MŽP zakotvilo do nového zákona dokonce sankce pro obce, pokud nesplní přísné cíle třídění odpadů. Ani tato cesta není tedy pozitivní a udržitelná, je však možné, že k ní bude nutné přistoupit.

Je tu ještě třetí zvažovaná možnost. Třetí scénář je však také velký problém. Podle něj by firmy, pokud by zásadně neomezily svoz a zpracování plastů, byly donuceny velmi razantním způsobem zdražit služby svozu plastů obcím a městům. Cílem zdražení by bylo generovat prostředky na přeplacení přeshraničního obchodu s odpady s cílem uplatnit výmět plastu doslova za ,,jakoukoli cenu", cenu, jejíž náklady by v důsledku měly nést obce.

Všechny uvedené scénáře jsou s ohledem na chybné nastavení zákona velmi negativní zejména pro obce a města. Všechny scénáře s sebou nesou zásadní zdražení služeb. Rozdíl je jen v době, kdy toto zdražení u obcí a měst nastane a v praktické udržitelnosti, či obhajitelnosti daného řešení. Zde je třeba si uvědomit to, co také padlo v Senátu. Obce a města budou mít pro další roky problémy se svými rozpočty, protože se do nich promítnou jak negativní změny daňové, tak změny v důsledku samotné pandemie COVID.


Musí to skutečně být už za 35 dní?

Je také namístě položit si zcela racionální otázku. Zda tak zásadní a extrémně rychlé a tvrdé omezení zakotvené v citovaném ustanovení nového zákona o odpadech, po nás chce takto nějaká část evropské legislativy. Odpověď je jednoznačná - nikoli.


Ďábel je vždy v detailu

Toto není jediný problém, který se v nové odpadové legislativě skrývá. Odborníci už jich identifikovali více a postupně se je snaží řešit. Některé však vyřešit nejde. Senát rozumně posoudil, že takto zásadní změny, které s sebou zákony přinášejí, není rozumné dělat ze dne na den. Zatím stále nejsou známy ani potřebné vyhlášky MŽP, některé dokonce ještě nebyly ani v připomínkovém řízení. Ani samotný zákon ještě není schválen. Všichni ale podle něj mají konat už za 35 dnů. S vědomím řady známých problémů je zodpovědné a férové, dát si přiměřený čas na potřebnou přípravu, nebo na vyřešení alespoň těch nejzásadnějších chyb. Takto to alespoň vyhodnotil Senát výraznou většinou svých hlasů PRO odložení účinnosti.

V opačném případě mohou nastat vážné problémy na řadě úrovní. Problémy, jejichž následky budou nejen zbytečně drahé, ale také mohou ohrozit řadu kvalitních systémů, které jsou v ČR dlouhodobě rozvíjeny a které potřebujeme i do budoucna pro splnění závazných cílů EU. Významným rizikem je také ztráta důvěry občanů v tolik let úspěšně budované obecní systémy komunálního odpadového hospodářství.

Jak to dopadne v obcích, mají nyní v rukou poslanci

O tom všem budou v příštích dnech rozhodovat poslanci ve Sněmovně. Na začátku prosince by měli posuzovat senátní návrh na nezbytné posunutí účinnosti. Informace o tom, co hrozí, pokud nebude problém řešen, je veřejně známá. Nikdo nemůže v lednu, či v dalších měsících tvrdit, že o věci a o rizicích pro obce a města nevěděl. Bez přehánění se dá říci, že rozhodnutí poslanců bude tentokrát v obcích velmi brzy a velmi viditelně občany zaznamenáno.


Ke stažení:

dopis na MŽP - dotaz-na-mzp---nakladani-s-odpady-z-procesu-trideni-fw.pdf [ 988.82 kB, PDF ]


Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství, www.caoh.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí